Výstavba na Barrandově – jak a kdo o ní rozhoduje

V úvodníku prázdninového čísla Pětky se starosta Prahy 5 MUDr. Klíma v souvislosti s řešením náplavky zmínil o podpoře uvědomělých developerů, kteří by přicházeli s kvalitní architekturou a urbanismem. Je tomu ale opravdu tak? Podívejme se na druhý okraj Prahy 5 – západní Barrandov, kde již developeři působí, a na kauzu další výstavby FINEPu.

V říjnu 2015 podala developerská firma FINEP žádost o územní rozhodnutí na tři obytné budovy, které hodlá postavit jako součást širšího záměru západně od stávajícího sídliště směrem k Holyni – viz.náš předchozí článek. V průběhu územního řízení byla ze strany občanů vznesena řada připomínek:

  • rozpor se závěry zjišťovacího řízení EIA
  • rozpor s platným územním plánem a nutnost souhlasu s „výjimečně přípustnou stavbou“, nerespektování ZMK, zkreslený koeficient zástavby
  • nesoulad s urbanistickou studií
  • neřešená dopravní obslužnost a neuspokojivé dopravní řešení
  • nedostatečný počet parkovacích míst
  • neuspokojivé dopravní řešení
  • absence akustické a rozptylové studie
  • překračování imisních limitů benzoapyrenu a limitů hluku
  • překračování hygienických limitů hluku
  • absence souhlasu se zásahem do krajinného rázu a výjimky z ochranných podmínek chráněných druhů
  • nepřípustné zastínění bytů okolních budov
  • zásah do pohody bydlení

 

Územní rozhodnutí (byť zatím jen nepravomocné) bylo vydáno v květnu 2016, pouhých několik dnů poté, co byla po dlouhé pracovní absenci pověřena vedením Stavebního úřadu opět Ing. Čechová. O jmenování ing.Čechové rozhodla nová rada Prahy 5 v čele s panem MUDr. Klímou také pár dní po personální obměně této rady. Osvědčená spolupráce z minulého volebního období tak mohla opět nést své plody.

Podíváme-li se blíže na kvalitu vypořádání se s námitkami účastníků řízení ze strany Stavebního úřadu, nelze nenabýti dojmu, že s rozhodnutím se poněkud spěchalo. Nejzávažnějším nedostatkem vydaného územního rozhodnutí bylo umístění a řešení budovy C při vyústění pěší zóny Kovaříkovy ulice. Územní plán pro tuto plochu vyžaduje alespoň 40% komerčních prostor, což má svoji logiku, protože budova bude poblíž budoucí tramvajové zastávky. FINEP navrhl čistě bytový dům s polozapuštěným parterem v podobě otevřených garážových stání. Z architektonického hlediska jde o neakceptovatelné řešení, které narušuje pokračování pěší osy sídlištěm od Chaplinova náměstí. Požadavek na výjimečnou přípustnost stavby bez komerčních prostor dále zvyšuje nedostatek obchodů a provozoven potřebných pro běžný život města. Tato situace navíc nevytváří žádné nové lokální pracovní příležitosti, naopak přispívá k vyššímu zatížení dopravy při cestách obyvatel do zaměstnání.

Nejedná se bohužel o ojedinělý případ zneužití institutu „výjimečně přípustné stavby“. Developerům se vyplácí stavět byty, a tak obcházejí územní plán tím, že navrhují „výjimečně přípustné stavby“, které jim stavební úřad ochotně požehnává. Není bez zajímavosti, že v rozvojovém území západního Barrandova byla v posledních letech vydána pouze územní rozhodnutí na výjmečně přípustné stavby. Posledním příkladem takového rozhodnutí je např. kritizovaný projekt developera EKOSPOL –„Výhledy Barrandov“.

Dalším závažným problémem je nedostatek parkovacích míst. Stejně jako u předchozích obytných bloků Kaskády IV a V obchází FINEP vyhlášku tím, že navrhuje převážně jednopokojové byty s plochou 50-80 m2, pro které postačí jedno parkovací stání na dva byty. V bytech je však stavební příprava umožňující po kolaudaci jednoduchou úpravou změnit byt na 2+kk. Při přepočtu obytné kapacity na parkovací stání pak vychází 3,48 obyvatel na 1 parkovací místo, zatímco pražský průměr je 1,8 osob na jeden osobní automobil. Tak se stalo, že po zabydlení Kaskád IV a V se velmi rychle zaplnila parkovací místa v přilehlých ulicích, která doposud nebyla plně obsazena.

Nejen tyto, ale i další chyby a nedostatky územního rozhodnutí byly důvodem k projednání vydaného územního rozhodnutí Výborem územního rozvoje (VÚR), který je poradním orgánem Rady MČP 5. Jeho členy jsou zastupitelé, odborníci a další osoby, které mají k územnímu rozvoji co říci a představují tak důležitý prvek demokracie v řízení města. VÚR přijal usnesení doporučující Radě MČP 5, aby jako účastník řízení podala odvolání k Magistrátu hl. m. Prahy proti vydanému územnímu rozhodnutí (text usnesení).

Rada nicméně na svém 24. zasedání na přímý zásah MUDr. Klímy v roli starosty doporučení VÚR zamítla a odvolání nepodala (text usnesení). „Proč?“ ptá se uvědomělý občan. Jedním z argumentů byl dopis ředitele FINEPu, ve kterém developer starostu ujišťuje, že do budoucna jistě nějaké komerční prostory postaví a že je vlastně obyvatelé zatím ani nepotřebují. I počet parkovacích stání je prý v souladu s platnou legislativou (o tom, že v platné legislativě využil díru, taktně pomlčel).  Druhým trumfem starosty bylo vyjádření Odboru územního rozvoje MČP 5. Dokument je nepodepsaný,  ať už byl ale jeho autorem kdokoliv, s formulací textu si příliš hlavu nelámal. Polovinu vyjádření opsal z dopisu FINEPu a druhou polovinu z napadnutého územního rozhodnutí. Ani stopa po nějakém odborném názoru, který bychom od placeného odborníka čekali.

Co si o tom má běžný člověk myslet? Celá situace zavání nadstandardními vztahy mezi FINEPem  a MUDr. Klímou. Kde se najednou vzal dopis ředitele FINEPu – že by si ho starosta vyžádal? Jak je možné, že Odbor územního rozvoje měl dopis FINEPu k dispozici a opsal z něho do svého vyjádření celé pasáže? Neměli snad pověření úředníci vypracovat odborné stanovisko městské části? Nebo to bylo naopak a dopis FINEPu pochází z dílny Odboru územního rozvoje? Ať už je skutečnost jakákoliv, MUDr. Klíma ve funkci starosty umetl FINEPu cestu. Lze jen očekávat, kdy z jeho úst uslyšíme, že MČP5 nemá v regulaci výstavby žádné pravomoce a za vše mohou ti na Magistrátu.

Postup starosty vyvolal značnou nevoli a byl ze strany občanských sdružení interpelován. Bohužel starostova odpověď nepřinesla nic nového, spíše naopak. Starosta ve své odpovědi prokázal, že o situaci na Barrandově nic neví a jeho hlavním zdrojem informací tak zůstává developer. Potom ani neudiví, že i jeho argumentace se nese v duchu FINEPovské litanie. 700 m2 komerční plochy, které možná FINEP  postaví někdy v budoucnu, musí stačit pro cca 10 000 obyvatel. Parkovacích ploch je dost, protože je to podle platné legislativy, i když je to pouhá polovina toho, co by bylo potřeba.

Kde je logika demokracie a funkce starosty, který je placen občany a má dbáti věcí veřejných? MUDr. Klímu zřejmě nezajímá, že se na Barrandov dere nekvalitní architektura, chybí komerční prostory i infrastruktura, nejsou parkovací stání a developeři obcházejí regulativy. Starostu MČ by toto ale zajímat mělo. Naopak by starostu nemělo zajímat, že kvalitní městská architektura nepřináší developerům takový zisk jako bezduché bytové domy. Jak však ukazuje tato kauza, MUDr. Klímovi na tom pravděpodobně záleží tak, že se v roli starosty postavil proti zájmu občanů nejen stávajících, ale i těch budoucích.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.