Stane se územní studie rozvoje Barrandova nástrojem prosazení developerských zájmů?

V loňském roce vyhlásila MČ Praha 5 výběrové řízení na zpracování územní studie, která bude řešit další rozvoj sídliště Barrandov a zároveň se stane podkladem pro případnou změnu pražského Územního plánu, event. pro nový Metropolitní plán. Jak se vyjádřili samotní radní, tak budoucí rozvoj Barrandova má být smysluplný a ohleduplný a zároveň by měl přinést oživení této lokality, ať už se to týká služeb, volnočasových aktivit, aj. Projekt to měl být tedy ambiciózní, neboť územní studie měla řešit problematiku dané lokality v širším kontextu, tedy nejenom po stránce urbanistické, ale i z pohledu občanské vybavenosti, dopravního řešení, včetně pěších a cyklistických vazeb.

Výběrové řízení na zpracování vyhrála společnost A69 – architekti s. r. o. (dále jen „A69“), s níž radnice podepsala smlouvu začátkem února 2016. Rada MČ Praha 5 tak ukázala, že má chuť dostát svému předvolebnímu slibu vytvořit „Otevřenou radnici“, jehož cílem bylo zapojení občanských iniciativ a veřejnosti do procesu rozhodování o strategických projektech.

V době zadání územní studie měl náš spolek Za lepší Barrandov shodou okolností spuštěnou dotazníkovou anketu „Barrandov není OFF“, v níž obyvatelé Barrandova a okolí vyjadřovali svůj názor na budoucí vývoj sídliště. Výsledky ankety jsme poskytli jak vedení radnice, tak i ateliéru A69, jako jeden ze vstupních podkladů pro připravovanou územní studii. Oba subjekty slíbily, že výsledky ankety budou zohledněny. Počátkem března proběhlo veřejné setkání s občany, kde radnice představila svůj záměr a taktéž vyzvala občany k aktivní participaci mimo jiné i formou účasti na kulatých stolech, které měly být dalším z podkladů pro zpracování územní studie.

První návrh studie měl být dle původního harmonogramu prezentován zástupcům radnice v červnu 2016, veřejnost měla své připomínky k návrhu vyjádřit po prázdninách. Vše tedy bylo nastartováno velmi slibně. Bohužel původní optimismus nás opustil po převratu na radnici městské části koncem dubna letošního roku.  Byli odvoláni 3 radní ze strany Zelených (včetně radního Budína  odpovědného za územní rozvoj) a došlo k razantní personální obměně Výboru pro místní rozvoj (dále jen „VÚR“) a následnému přeskupení kompetencí, kdy nově složená Rada městské části svěřila problematiku územního rozvoje  do kompetence TOP 09, v čele se starostou Klímou.

I když ještě v květnu tohoto roku starosta na VÚR garantoval, že další výstavba na Barrandově musí být v souladu se studií zpracovávanou A69 a že bez souhlasu MČ se zde nic nepostaví, opak je bohužel pravdou.  Do současnosti bylo podáno celkem 15 žádostí o územní rozhodnutí, přičemž třem již bylo vyhověno. Po územní studii ani vidu ani slechu a zřejmě ještě dlouho nebude, neboť v září došlo k podepsání dodatku ke smlouvě mezi MČ P-5 a ateliérem A69, na jehož základě došlo k posunům termínů pro předložení prezentace prvního návrhu zástupcům radnice na prosinec.  Představení veřejnosti (bude-li se vůbec konat) je plánováno na leden 2017, tj. dochází ke zpoždění o půl roku!!!.

Jak si toto vysvětlit? Hájí městská část zájmy občanů a nebo developerů a prodloužením termínů se jim snaží umést cestičky pro jejich projekty? V kontrastu podaných žádostí o územní rozhodnutí se jenom těžko dá uvěřit, že nejde o žádné zákulisní hry a celá situace je v pořádku. V této souvislosti stojí za zmínku i interpelace podaná zastupitelkou strany Zelených. Na otázku proč dochází k prodlužování termínů zpracování územní studie a zda jsou developeři požádáni, aby se svými žádostmi vyčkali na dokončení studie, pan starosta dne 19. 10. 2016 odpověděl, že důvodem k posunutí termínu je, mimo jiné i jednání se zástupci obyvatel a občanských sdružení, shromažďování jejich podnětů, jejich vyhodnocování a zapracování do zadání. To je však lež jako věž! Od 28. 4. 2016, kdy se změnilo vedení radnice a oblast územního rozvoje byla přidělena přímo starostovi Klímovi, neproběhlo žádné jednání se zástupci obyvatel Barrandova či jakýmkoliv barrandovským občanským spolkem.

Alibisticky působí i starostův apel na developery, „…aby své záměry konzultovali se zpracovatelem územní studie spol. A 69 – architekti, s.r.o. pro dosažení souladu, popř. aby vyčkali do doby vypracování studie…“ Proč tedy pan starosta prosadil, aby Městská část Praha 5 nepodala odvolání proti vydanému územnímu rozhodnutí na finepáckou výstavbu z června tohoto roku (o této kauze jsme psali v tomto článku)? Argument, že A69 s plánovanou výstavbou jistě počítají a územní studii aktuálnímu vývoji přizpůsobí, nesvědčí zrovna o tom, že by starostovi na Barrandovu záleželo.

Co říci závěrem? Je smutné pozorovat, jak z původního bohulibého záměru vtáhnout do procesu rozvoje barrandovského sídliště jeho obyvatele a reflektovat v nové výstavbě potřeby stávajících i nových obyvatel Barrandova, nezbylo vůbec nic. Z územní studie zpracovávané ateliérem A69 se po změně vedení radnice MČ P-5 stal pouhý účelový dokument, který si starosta Klíma a jeho přisluhovači z obměněné Rady MČP-5 přiohnou při každé příležitosti tak, jak se jim zlíbí, resp. jak se zlíbí developerům, zejména Finepu. Ateliér A69 se těšil na zpracování ambiciózního projektu; ve svých představách chtěli vytvořit z Barrandova plnohodnotnou městskou čtvrť se svým vlastním městským životem, plným občanské vybavenosti a respektujícím návaznost Barrandova na přírodní park Prokopské údolí. Bohužel, od té doby, co má územní rozvoj na starosti Klíma, je A69 pouhým nástrojem, jak včlenit do územního plánu bezohlednou developerskou výstavbu která nehodlá respektovat akutní potřebu vyřešit nedostatečnou občanskou vybavenosti sídliště, která neřeší smysluplné napojení nových domů na dopravní či technickou (zejména kanalizační síť) infrastrukturu ani palčivý problém parkovacích míst.

Nezbývá se než zeptat pana starosty Klímy: Proč se používají veřejné finance na územní studii, která jde na ruku soukromým developerům na úkor kvalitního urbanismu?  Proč mrháte veřejnými prostředky na prosazení zájmů soukromých investorů, aniž by z toho veřejnost cokoliv měla? Nebylo by vhodnější, kdyby z takto vyhozených veřejných prostředků byla postavená např. nová sportovní hala na Barrandově? Nebo jakákoliv jiná občanská vybavenost, kterou na Barrandově tolik postrádáme?!