Barrandov není OFF aneb probíhá průzkum veřejného mínění o budoucím rozvoji Barrandova

Barrandovské sídliště na pražské náhorní plošině se zhruba 30 tisíci obyvatel patří díky tramvaji, blízkosti Prokopského údolí, těsnému napojení na dálniční síť, ale i relativně blízké dostupnosti centra k těm „lepším adresám“. Této skutečnosti jsou si velmi dobře vědomi developeři, kteří zde v blízké budoucnosti hodlají dostavit zbytek sídliště, jenž dnes chybí mezi Barrandovským sídlištěm, Holyní … Pokračovat ve čtení „Barrandov není OFF aneb probíhá průzkum veřejného mínění o budoucím rozvoji Barrandova“

Západní BarrandovBarrandovské sídliště na pražské náhorní plošině se zhruba 30 tisíci obyvatel patří díky tramvaji, blízkosti Prokopského údolí, těsnému napojení na dálniční síť, ale i relativně blízké dostupnosti centra k těm „lepším adresám“.

Této skutečnosti jsou si velmi dobře vědomi developeři, kteří zde v blízké budoucnosti hodlají dostavit zbytek sídliště, jenž dnes chybí mezi Barrandovským sídlištěm, Holyní a Prokopským údolím.

Sídliště se tedy nezadržitelně rozrůstá, nové bytové domy přibývají, avšak ty se často líbí jen developerům; méně však již obyvatelům vlastního sídliště – ať již z vizuálního hlediska (Ekospol) či z funkčního hlediska a řešení dostatečné občanské vybavenosti v návaznosti na rozrůstající se počet obyvatel Barrandova (Finep i Ekospol). Není proto divu, že (nejen) obyvatelé domů v okolí plánovaných novostaveb se proti další výstavbě bouří, neboť nevědí, jakým způsobem se vlastně bude sídliště rozrůstat – jak vysoké domy a v jakých odstupech se vybudují, zda součástí domů bude i dostatečný počet parkovacích stání, rozvoj infrastruktury, zda ruku v ruce s novými bytovými domy bude vybudována příslušná občanská vybavenost, jaká bude dopravní obslužnost, apod.

Nutnost rozvoje barrandovského sídliště v moderní a kultivované místo k bydlení s adekvátní občanskou vybaveností, kulturním zázemím a dostatkem zeleně i volnočasových aktivit vidí i Úřad městské části Praha 5, jenž nyní připravuje urbanistickou studii na další rozvoj této oblasti. V duchu hesla současného vedení úřadu „Otevřená radnice“, jehož cílem je zapojení občanské iniciativy a veřejnosti do procesu rozhodování o strategických projektech, se spolek Za lepší Barrandov rozhodl vyzvat zejména obyvatele Barrandova a blízkého okolí, aby vyjádřili svůj názor na to, jaké stavby a jejich funkční využití by se jim v další výstavbě líbily, co na Barrandově nejvíce postrádají a co by naopak na Barrandově nechtěli. Výsledky dotazníku budou poté předloženy vedení radnice a zpracovatelům urbanistické studie (Atelier A69 architekti), kteří je, jak doufáme, v připravované studii zohlední.

Pokud chcete ovlivnit budoucí podobu barrandovského sídliště, není nic jednoduššího, než vyjádřit svůj názor prostřednictvím elektronického dotazníku Barrandov není OFF:

http://bit.ly/barrandovnenioff

Zapojte se do průzkumu a pomozte zmapovat názory a potřeby obyvatel Barrandova, možná Vás to v tuto chvíli nepálí, ale za pár let by mohlo.

Udělejme to pro sebe!!!

3 komentáře u „Barrandov není OFF aneb probíhá průzkum veřejného mínění o budoucím rozvoji Barrandova“

  1. Ke zlepšení života zde na Barrandově přispěje opravení – srovnání chodníků, obrubníků a rozvalených schodů. Zejména pro invalidy je problmatické, obtížné, místy nebezpečné a někde i nemožné se pohybovat. Výškové rozdíly mezi obrubníkem a samotným krajem asfaltového chodníku, je pro mne konrétně jen velmi obtížně překonatelná překážka.

  2. Poničená socha Chaplina by zasloužila opravit, nebo alespoň odstranit zbytky rotříštěného neonu. Při dalších opravách by bylo dobré hledět více na praktičnost a méně na pompézní vzhled, což trápí i nákladné tramvajové zastávky. Je dobře, že podařilo zrušit Jančíkovo placené parkoviště za poštou. Bylo by také dobré zachovat zbytky lesů v okolí zastávky Poliklinika Barrandov a developerům ustupovat v nejmenší možné míře a požadovat v rámci povolení výstavby právě příspěvek k občanské vybavenosti. Pokud skutečně musí dojít k prodloužení tramvajové tratě, pak bych čekal, že se na tom budou developerské firmy podílet, protože jde především o jejich zájem.
    Největší hodnotou Barrandova je blízkost přírodní rezervace a tomu by měl být plán podřízen. V lesích se podle všeho hospodaří správně a mrtvé dřevo by tam mělo nadále zůstávat, aby přispívalo k přirozené funkci ekosystému. I zeleň v zástavbě by mohla dostat lepší péči, protože některé řezy stromů vypadají provedné velmi amatérsky a není jisté, jestli firma PROSTOR je tím nejlepším správcem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *