Finep nadále pokračuje v proměně sídliště Barrandov na noclehárnu, a to za aktivní podpory Stavebního úřadu MČ Praha 5.
Dne 14. 12.2016 zahájil Stavební úřad MČ P-5 územní řízení ve věci výstavby dalších čtyř nových obytných domů pod názvem Kaskády F, G, H a I.
Projekt však nepředstavuje výstavbu nově vymyšlených čtyř domů, ale jedná se o pokračování v projektu výstavby celé části nového barrandovského sídliště, o niž Finep požádal již v roce 2013. Svoji žádost však tehdy velmi záhy stáhl zpět a rozhodl se, že výstavbu rozdělí do několika fází. Postupovat „salámovou metodou“ je totiž jednodušší co do získávání všech příslušných povolení, neboť v takovém případě se posuzují jen konkrétní projektované domy a nikoliv celé zastavované území se všemi svými vlivy a dopady na stávající, ale i budoucí infrastrukturu celého sídliště a blízkého okolí.
A nyní přišla na řadu druhá fáze výstavby. Zde Finep opět spoléhá na to, že se bude posuzovat výstavba těchto čtyř jednotlivých domů samostatně, aniž by se vzal v úvahu vliv stavby a poté dokončených domů na stávající obslužnost a vybavenost barrandovského sídliště.
Bohužel i tato fáze projektu se opět potýká se všemi nedostatky, kterými oplývala předchozí fáze. Má však jednu lahůdku navíc: Finep do ní přidal navýšení počtu pater u jedné budovy oproti původnímu projektu z roku 2013. Budova H bude mít 17 pater!
Obr. 1 Letecký pohled na etapu C, D, E a etapu F, G, H, I
NEJVĚTŠÍ PROBLÉMY
Problém č. 1 – nedostatek parkovacích míst
Ve všech čtyřech domech je vyprojektováno podezřele mnoho bytů o dispozici 1+kk, když dle veřejně známých průzkumů je na trhu největší zájem o byty s dispozicí 2+kk. Je více než jasné, že Finep hodlá i v tomto případě uplatnit svou taktiku, která mu prozatím beztrestně procházela: byty postaví a zkolauduje jako 1+kk, přičemž v hlavním obytném pokoji naznačí počátek příčky. Po kolaudaci nechá zbytek dostavět a rázem se tak oddělí ložnice od obývacího pokoje, čímž vznikne byt 2+kk. Vše si nejprve samozřejmě nechá patřičně odsouhlasit klientem, s nímž uzavře kupní smlouvu na 1+kk a po kolaudaci mu k dostavění příčky nabídne své služby, resp. služby smluvního partnera. O tom, že byt bude přeměněn z 1+kk na 2+kk není ve smlouvě ani zmínka, vše se řeší neoficiální cestou, formou ústních či mailových informací. A co je důvodem tohoto jednání? Možnost vybudovat o 83 méně parkovacích stání než kolik jich vyžadují právní předpisy, dle nichž je stavba posuzována!
|
Tento záměr je posuzován dle Vyhlášky HMP č. 26/1999, ke každému bytu do 100m2 musí být vybudováno jedno parkovací stání, ke každému bytu nad 100m2 2 stání, avšak k bytu s dispozicí 1+kk (bez specifikace rozlohy!) pouze půl parkovacího stání. To už přece za takový podvod stojí!!!
Problém č. 2 – nesoulad s územním plánem
Budovy G, H a I jsou opět navrhovány jako výjimečně přípustné s čistě obytnou funkcí. Komerční prostory jsou navrženy pouze ve 2. podzemním podlaží budovy H (205 m2) a v blíže nespecifikované přízemní budově “retailu” o ploše 190 m2. Podle platného územního plánu by na této ploše mělo být 9.267 m2 jiné než obytné podlahové plochy.
Ale proč by Finep projektoval nějaké komerční plochy, když ví, že mu Stavební úřad udělí výjimku?! Vzhledem k tomu, že zbývající nezastavěné plochy v oblasti západního Barrandova jsou v územním plánu projektovány již jako čistě obytné, bude mít okolí budoucího náměstí a nové tramvajové zastávky v parteru pouhých 190 m2 komerčních prostor. Absenci jakýchkoli komerčních prostor evidujeme též v první fázi na výstavbu třech domů C, D, E (233 byty), o jejímž osudu nyní rozhoduje MHMP. V již postavených domech Kaskády A + B (141 byt) také nejsou žádné; v právě zkolaudovaných domech Ekospolu (281 byt) rovněž nenalezneme žádné komerční prostory a ve stavební dokumentaci ke čtyřem dalším domům Ekospolu, které čekají na vydání územního rozhodnutí, ( 314 bytů) taktéž.
Problém č. 3 – absence občanské vybavenosti
S absencí komerčních ploch souvisí absence občanské vybavenosti. Nejsou-li komerční plochy, nemá kde vzniknout malý obchůdek, samoobsluha, ordinace lékaře, apod. Všech minimálně2.496 nových obyvatel bude muset chodit nejméně 1,1 km k nejbližší ordinaci lékaře (avšak POZOR!: ordinace praktických lékařů na barrandovské poliklinice již mají plný stav a několik let nepřijímají nové pacienty!), 1 km k nejbližšímu bankomatu, atd.!
Problém č. 4 – přeplněná kanalizace
Všechny čtyři budovy se mají opět připojit na stávající kanalizaci. A to i přesto, že její kapacita je vyčerpána a podle dva roky starého vyjádření PVK neměla být další výstavba povolována před dokončením stoky do Klukovic. Jak je tedy možné, že se Finep na tuto kanalizaci opět připojí?! Již nyní jsou splašky z domů Ekospolu a Kaskád III přečerpávány do kopce do hlavní stoky ve Voskovcově ulici. Je tohle ekologické a ekonomické chování? Že je stávající kanalizace na hranici svých možností, dokazuje kanalizační zápach linoucí se nad Barrandovem a časté zásahy havarijní kanalizační jednotky právě u přečerpávacích stanic na splašky.
Problém č. 5 – příjezdová cesta ke stavbě
Obsluha stavby, resp. vedení nákladní dopravy a veškeré stavební techniky je plánována pouze skrze ulici Voskovcovu. Finep odmítá vybudovat provizorní stavební cestu, aby výstavbou co nejméně poškozoval obyvatele již stojících domů. Výsledkem bude:
- hlína a špína v ulici Hugo Haase a Voskovcova, kterou si budou obyvatelé přilehlých domů zanášet do svých garáží, a která se bude dále roznášet i do ulice Wassermannova. Náklady na vyčištění garáží dotčených domů se poté bude Finep zdráhat uhradit, jako tomu bylo při výstavě budov Kaskády A a B;
- parkující osobní auta pracovníků stavby na našich parkovacích stáních, na trávnících a všude okolo stavby, jako tomu bylo u stavby Ekospolu;
- zničení retardérů, neboť tyto nejsou projektovány pro provoz nákladních vozů naložených zeminou či stavebním materiálem;
- dopravní kolapsy v ulici Voskovcova a Hugo Haase v důsledku zajíždění kamiónů a nákladních vozů a jejich otáčení se kvůli zpáteční cestě – tuto situaci jsme mohli dnes a denně zažívat v ulici Werichova u výstavby Ekospolu
Kontroverzní Postoj Stavebního úřadu MČ P-5
Dne 7. 2. 2017 zasedal na ÚMČ P-5 Výbor pro územní rozvoj, jenž se zabýval posouzením žádosti Finepu o územní rozhodnutí. Výbor jednomyslně nesouhlasil s předloženým záměrem a doporučil Radě městské části, aby podala námitky proti tomuto řízení.
Dne 8. 2. 2017 zasedala Rada MČ P-5, která vyslyšela doporučení VÚR a rovněž jednomyslně nesouhlasila s předloženým návrhem a nařídila zaměstnancům Odboru územní rozvoj vypracovat námitky a poslat je na Stavební úřad do 13. 2. 2017.
Dne 15. 2. 2017 zasedala na ÚMČ P-5 Dopravní komise, jež též posuzovala předložený návrh. Dopravní komise rovněž jednomyslně souhlasila s námitkami uplatněnými Městskou částí .
Dne 15. 2. 2017 se na Úřadu městské části Praha 5 konalo veřejné projednání, což byl zároveň poslední den, kdy účastníci řízení mohli podávat své námitky. Této možnosti využilo více než 30 lidí, kterých se plánovaná výstavba Finepu přímo dotýká, a též zástupci našeho spolku a dále spolku SNOP5. Za protistranu byl přítomen jeden zaměstnanec Finepu, jenž byl však přítomen jen „do počtu“, neboť na žádnou naši otázku nepodal odpověď.
Odpovědí se však pohotově zhostil pan Ing. Arch. Zdeněk Hölzel, jednatel společnosti AHK architekti, která pro Finep zpracovávala veškerou projektovou dokumentaci.
Ze strany ÚMČ P-5 se veřejného projednání zúčastnila pouze pracovnice Stavebního odboru pí Ševčíková, která zcela zjevně hájila záměr investora a námitky občanů a spolků se snažila relativizovat. Opakovaně námi byla vyzývána, aby nařídila místní šetření přímo na místě zamýšlené stavby, aby se sama přesvědčila, že naše námitky nejsou neopodstatněné a mají reálný základ. Náš návrh však zcela ignorovala.
Logicky uvažující člověk by si řekl, že když proti této formě výstavby protestují jak místní občané a spolky a rovněž i samotná Městská část Prahy 5, že Stavební úřad povolení nevydá. Chyba lávky! Dne 13. 4. 2017 Stavební úřad P-5 vydal územní rozhodnutí pro výstavbu Kaskád F, G, H a I.
O tom, že výstavbu Finepu na ÚMČ P-5 celým svým bytím hájil a přes odpor ostatních prosazoval zejména bývalý starosta MUDr. Klíma, si štěbetali již i vrabci na střeše. Odstoupení MUDr. Klímy z funkce starosty dne 30. 4. 2017 nás sice potěšilo, avšak přišlo příliš pozdě. Evidentně ještě stihl prosadit poslední projekt, k němuž byl patrně zavázán.
Nezbylo nám tedy nic jiného, než zpracovat odvolání proti vydanému územnímu rozhodnutí a poslat jej na Stavební odbor Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „MHMP“). Nyní je tedy na rozhodnutí MHMP, bude-li stavba povolena či nikoliv.