Co nového na západním Barrandově

  • Územní studie A69 na mrtvém bodě

Dění kolem Územní studie z pera architektonického studia „A69“, která byla s velkým očekáváním představená na zasedání Výboru územního rozvoje (VÚR) začátkem března tohoto roku, utichlo a nikdo neví, co bude se Studií dál.  I když Studie přináší řadu zajímavých námětů, žádná ze zúčastněných stran s ní není úplně spokojena. MČ proto, že Studie nevzala v úvahu její plánované projekty a necitelně pracovala s již zastavěným územím. Developerům naopak vadí, že je omezovala navrženou blokovou zástavbou a veřejnosti se nelíbí necitelné zahušťovánízástavby na více než dvojnásobek, aniž by Studie řešila potřeby již v současnosti poddimenzované veřejné vybavenosti. To způsobilo, že její dopracování uvízlo na mrtvém bodě. Navíc se ukázalo, že její podoba nestačí pro registraci jako podklad k územnímu rozhodnutí, a tak leží rozhodnutí na Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP), jenž je jediným oprávněným Zadavatelem.

Spolek Za lepší Barrandov vypracoval a odeslal své stanovisko ke Studii členům VÚR a zastupitelům MČ Praha 5 – bohužel bez odezvy.

Ačkoliv je urbanistická Studie vypracována velmi kvalitně a ve svých východiscích a způsobem zpracování svědčí o odborné erudici autorů, její faktické závěry, které mohou být přeneseny do územního plánu a dalších stavebních regulativů, jsou pro nás velkým zklamáním. Jde zejména o návrh změn územního plánu a výpočtovou část, která zahušťuje výstavbu nad rámec únosný pro tuto lokalitu. Pokud by byla Studie realizována v tomto rozsahu, dojde k poklesu tržní ceny bytů ve stávající výstavbě a tím znehodnocení investic majitelů stávajících nemovitostí. Jednoznačně se zdá, že architekti podlehli vlivu developerů, kteří byli samotnou radnicí MČ Praha 5 vyzýváni, aby do Studie zasahovali, zatímco drobní vlastníci – většinou členové SVJ – byli v závěrech Studie zcela opomenuti.

 

Odmítáme proto, abyse Studie stala v této podobě podkladem ke změně územního plánu a  požadujeme, aby Studie byla veřejně diskutována i s drobnými vlastníky, kteří však ve svém součtu tvoří majoritu, a jejich námitky byly do Studie zapracovány dříve, než se Studie stane podkladem pro Metropolitní plán.    

Jan Michal

 

  • Petice proti zrušení hřiště u Trnkova náměstí přinesla úspěch

Letos na jaře zorganizovali obyvatelé Barrandova, v čele s naším spolkem Za lepší Barrandov, petici za zachování dětského hřiště mezi konečnou zastávkou tramvaje Sídliště Barrandov a Trnkovým náměstím. Velkou výhodou hřiště je jeho využití i pro starší školáky, čemuž nahrává i výhodná poloha z hlediska dalších aktivit dětí a jejich rodičů – v blízkosti školy, školek, knihovny, tramvaje atd. Petice vznikla jako reakce na zveřejněnou územní studii A69 – na místě stávajícího hřiště (magistrátní pozemek veřejné vybavenosti) byla ve studii navržena objemná, 6-ti patrová administrativní budova. Navrhovaný objekt svou rozlohou a zastavěností plochy výrazně převyšoval okolní zástavbu a zároveň od ní nebyl dodržen dostatečný odstup. Během krátké doby petici podepsalo takřka 1700 osob, včetně dětí.

Reakce městské části Prahy 5 na petici byla jednoznačně pozitivní pro všechny, kterým je blízký osud hřiště a kvalita života na Barrandově. V oficiální odpovědi zaznělo, že „městská část zásadně nesouhlasí se zastavěním plochy dětského hřiště u Trnkova náměstí a žádá jeho zachování v současné podobě.“ Kancelář starosty též vyjádřila vědomí obliby a potřebnosti hřiště. Jeho zastavění, jak je to navrženo v územní studii, prý nebylo ze strany městské části plánováno – studie je prý pracovním návrhem a představuje především soubor podnětů pro řešení území Barrandova, který však jako celek nemá sloužit jako registrovaný poklad pro změnu územního plánu a následné rozhodování v území. MHMP, jakožto vlastník pozemku hřiště, jeho zachování taktéž podpořil. Ještě jednou velké díky všem zapojeným.

Pavel Hecht

 

  • Finep požaduje zahuštění územního plánu

 

Na MČ Praha 5  probíhá diskuse ke stanovisku návrhu na úpravu územního plánu Z1224, který si podal developer Finep. Finep požádal o navýšení koeficientu obytné funkční plochy z OV-D na OV-F. Na obrázku je tato plocha označena bodem „P1224“, jedná se o pozemky situované jihozápadně od budov Kaskády I (čp. 1075), Kaskády A (čp. 1228) a Kaskády B (čp. 1229 ). Pokud by bylo toto navýšení schváleno, znamenalo by to výrazné navýšení kapacity výstavby v této oblasti.

 

 

Co by toto navýšení konkrétně znamenalo, ilustruje následující tabulka:

popis plocha území dotčené úpravou (m2) HPP území dotčené úpravou čistá plocha bytů (m2) prodejní cena (Kč) počet bytů počet osob počet os. automob.
současný územní plán (OV-D) 80 974 64 779 48 584 3 400 908 000 826 1 619 900
navrhovaný územní  plán

(OV-F)

 113 364 85 023 5 951 589 000 1 445 2 834 1 574
rozdíl, tj. navýšení o 48 584 36 438 2 550 681 000 619 1 215 675

Pozn. Výpočty uvažují 75% čisté bytové plochy z HPP; tržní ceny bytů na úrovni 70 000,- Kč/m2;30 m2 plochy na osobu a 1,8 osob na 1 os. automobil v Praze

V souvislosti s projednáváním této změny inicioval Spolek Za lepší Barrandov petici požadující uzavření dohody mezi městem a investory, která bude výhodná pro obě strany a jež by stanovila garantovanou kompenzaci pro naši městskou část. Taková kompenzace, ať již finanční nebo ve formě směny pozemku, by měla být použita k výstavbě infrastruktury, veřejné vybavenosti a sportovišť v této oblasti.

Celý text petice si můžete přečíst a podpořit svým podpisem na webových stránkách spolku – www.lepsibarrandov.cz.

Jan Michal

  • Ekospol přepracoval projekt Werichova

V říjnu 2017 byla podána revize žádosti o územní rozhodnutí na projekt Werichova. Jedná se o projekt čtyř bytových domů s 306 byty a 370 parkovacími místy, jimiž chce Ekospol zastavět území mezi nechvalně známým, masivním projektem „Výhledy Barrandov“ a současnou tramvajovou smyčkou. Budoucí prodloužení tramvajové tratě tak povede mezi obytným komplexem Kaskády III a těmito čtyřmi budovami. Domy budou mít stejný tvar jako „Výhledy“, jen budou o něco zkrácené směrem k Prokopskému údolí.  Oproti své původní žádosti umístil Ekospol do jižní části parteru budov komerční prostory. Učinil tak na základě námitek, které podal náš spolek Za lepší Barrandov  a MČ Praha 5 poté, co Ekospol podal svoji původní žádost. I přes splnění této podmínky však považujeme celý projekt z estetického hlediska za velmi necitelný k okolí; zejména svou výškou devíti nadzemních podlaží, která způsobí, že Prokopské údolí tak nenávratně zmizí z dohledu za betonovým valem budoucí zástavby.

Jan Michal

 

  • Společnost Wassermanova podala návrh na územní rozhodnutí

 

Projekt na pozemku mezi obytným domem Kaskády a čerpací stanicí OMV se dostal do další fáze. Investor podal v září 2017 návrh na územní rozhodnutí. Projekt zachovává parametry prezentované v přípravném řízení a je příkladem vyvážené a kvalitní architektury. Jeho součástí bude budova supermarketu a malé sportovní haly v jižní části pozemku odstiňující dva obytné bloky (244 byty) od Barandovské radiály. V podzemí je umístěno jak rezidentské parkování, tak parkování pro zákazníky supermarketu; celková parkovací kapacita je cca o 100 parkovacích míst vyšší než požaduje vyhláška (395 parkovacích míst převážně v podzemí).Projekt splňuje dlouhodobé úsilí spolku Za lepší Barrandov o dostatek komerčních prostor (3 200 m2 čisté komerční plochy při 15 000 m2 bytů). Investor též splnil slib minimálního odstupu 25 m od Kaskád i snížení výšky přilehlého domu o jedno podlaží.

Jan Michal

  • Nejasnosti kolem Polygonu

Soukromý investor se chystá zahájit stavbu bytového domu Polygon na pozemku veřejné vybavenosti pod štítkem „studentského bydlení“.

V roce 2010 vydal Stavební úřad MČ P- 5 územní rozhodnutí pro projekt „STUDENTSKÝ DŮM BARRANDOV“ (referentka ing. arch. Zacharieva, vedoucí ing. Čechová), jenž by měl vyrůst nad Albertem. Proti tomuto rozhodnutí se odvolali místní občané m.j. s tím, že je projekt v rozporu s územním plánem, protože se jedná o klasický bytový dům, tedy jej nelze umístit v ploše, která je územním plánem určena pro veřejnou vybavenost. Jako bytový dům je dokonce na několika místech projekt označen přímo v dokumentaci.

Odvolací orgán toto odvolání zamítl také s přihlédnutím k vyjádření Odboru územního plánu MHMP ve smyslu, že studentský dům není v rozporu s územním plánem a navíc, že se v novém územním plánu stejně uvažuje o tom, že by tam mohla být obytná funkce.Tedy odborné zhodnocení opravdu na úrovni, asi tak jako kdybych něco ukradl a vyšetřovatel uzavřel případ s tím, že stejně slyšel, že to chce poškozený vyhodit.V roce 2013 pak Stavební úřad vydal stavební povolení (referentka ing. Ševčíková, vedoucí ing.arch.Zacharieva).

Mezitím došlo ke změně investora, neboť předchozí  žadatel URSUS REAL se dostal do likvidace. Přesto se má v zimě 2017/2018 začít stavět a v současnosti se již prodávají BYTY. Tedy „ubytovací jednotky“. Pouze webová stránka s ceníkem se jmenuje Ceník bytů.

Dle starosty Richtera podává MČ Praha 5 podnět na ČOI. Zatím jediným výsledkem je, že na webových stránkách přibylo, že je rezidence vhodná pro studentské bydlení.Nejspíše se nic dalšího nestane, těžko lze chtít po kupujících, aby se prokazovali kartičkou ISIC.

Zakopaný pes se však nachází ve vydaném územním rozhodnutí – jak je možné, že stavební úřad schválil takovýto záměr? Stavba bytového domu je zpravidla podmíněna předchozím vybudováním komunikace. Proč nemůže být stavba studentského domu podmíněna předchozím vybudováním školy? Navíc v území, v němž územní plán s vybudováním (střední) školy počítal? Čekal stavební úřad, že bude studentský dům prázdný dalších deset let, než se vybuduje škola? Navíc… kde je v domě knihovna pro studenty? Kde recepce? Legitimním postupem by byla změna územního plánu z plochy veřejné vybavenosti na plochu pro bydlení – takováto změna by pak logicky měla být kompenzována právě podílením se na budování veřejné vybavenosti.

Oblíbenou výmluvou stavebního úřadu je, že nemůže nic předpokládat. To však není pravda. I podle výroku odvolacího orgánu:

„….současně připomíná, že žádný právní předpis, zde ve formě opatření obecné povahy,

nepojme všechny situace, které mohou vzniknout, je proto na stavebním úřadu, aby využil

svých odborných znalostí a zkušeností a aplikoval na tyto případy nejvíce podobné řešení,

právními předpisy upravené.“

 

Na závěr maličkost. Na webových stránkách investora se uvádí jako argument pro koupi m.j. výborná občanská vybavenost: tři supermarkety, poliklinika, veterinář, škola, školka, restaurace, aquacentrum, fitness centrum, dětská hřiště atp. Jakou mírou se na této vybavenosti podílí investor? Nezapomněl, že právě na těchto pozemcích by měla dle platného územního plánu vzniknout právě další vybavenost? Bude nějaký další investor uvádět ve výčtu vybavenosti STUDENTSKÝ DŮM BARRANDOV?

Pavel Hecht

 

  • Staronová vedoucí Stavebního úřadu Praha 5

S platností od 1.9.2017 byla jmenována novou vedoucí Stavebního úřadu Prahy 5 Ing. Arch. Eva Čechová. Paní Čechová není na své pozici žádný nováček, neboť funkci vedoucí stavebního úřadu pro pátou městskou část již v minulosti zastávala. Zdálo by se tedy, že naši zastupitelé vybrali osobu na svém místě. Bohužel opak je pravdou. S působením architektky Čechové v čele úřadu je spjato nejedno kontroverzní rozhodnutí zavánějící velkou podporou developerů, navíc často i za hranou zákona. Za všechny jmenujme namátkově tyto:

  • stavební povolení pro Viladomy Žvahov bez provedení geologického průzkumu a zajištění přístupu ke stavbě 
  • územní rozhodnutí na Kaskády C, D a E a Kaskády F, G, H, a I i přes nesoulad s platným územním plánem,
  • neřešení černé stavby vedle nádraží Stodůlky,
  • Medak House –umístění vícepodlažního bytového domu do stabilizovaného území mezi rodinné domy.

Máme se tedy obávat, že se tímto jmenováním na stavební úřad vrací staré pořádky? Zarážející na celé věci je bohužel i přístup samotné MČ Praha 5. V poměrně stručně napsané důvodové zprávě se dočítáme, že paní Čechová byla jedinou kandidátkou, která se do vypsaného výběrového řízení přihlásila. Dalo by se tedy říci, že zvolit architektku Čechovou do funkce bylo to jediné, co radě MČ Praha 5 zbývalo. Opravdu?  Zajímal se někdo o to, co se na stavebním úřadu pod jejím vedením dělo? Objasnila paní Čechová členům výběrové komise,  co ji vedlo k tomu, vzdát se na podzim minulého roku funkce vedoucí stavebního úřadu a současně požádat i o ukončení pracovního poměru dohodou bez udání důvodu, aby se ani ne o rok později opětovně tlačila do jeho čela?  Více světla do situace kolem jmenování paní Čechové nevznesla ani interpelace zastupitelky Pokorné za Stranu zelených. Naopak se zdá, že tyto poněkud nestandartní a ne zrovna důvěru budící okolnosti  členům výběrové komise nevadí.   Městská část sice formálně do působení stavebního úřadu jako nezávislé, státní instituce mluvit nemůže, může ale jeho fungování částečně ovlivnit právě výběrem profesně kvalitních vedoucích pracovníků. Toto by si měli naši zastupitelé uvědomit, až nám budou zase alibisticky namlouvat, že oni jsou ti hodní a za všechno může ten stavební úřad. 

Vladimíra Zezulová