Barrandovské sídliště na pražské náhorní plošině se zhruba 20 tisíci obyvatel patří díky tramvaji, blízkosti Prokopského údolí, těsnému napojení na dálniční síť, ale i relativně blízké dostupnosti centra k těm „lepším adresám“.
Této skutečnosti si jsouvelmi dobře vědomi developeři, kteří zde v blízké budoucnosti hodlají stavět na volném území mezi Barrandovským sídlištěm, Holyní a Prokopským údolím.
Pohled na rozvoj Barrandova č. 1
První novodobý rozvoj barrandovského sídliště nastal na konci devadesátých let, kdy na západním konci barrandovského sídliště (směrem do Holyně) vyrostl nový obytný dům nazývaný Kaskády. Tento dům byl oproti stávající zástavbě revoluční, neboť umístil parkovací stání do suterénu domu, v přízemí byly vybudovány komerční prostory, které si postupně zakoupili místní podnikatelé, aby v domě mohli provozovat své drobné provozovny (pizzerie, realitní kancelář, kadeřnictví, vinotéka, prodejna zdravotních doplňků, prodejna a půjčovna nářadí, apod.), všechny byty mají vlastní terasu, sousedé se vzájemně neslyší při vykonávání hygienických potřeb, apod. Prostě se jednalo o bytový dům odpovídající standardům moderního bydlení západního charakteru.
O několik let později vedle Kaskád vyrostly dva další nové objekty (nazvané Kaskády II a III, byť svým vzhledem již s kaskádovitým tvarem nemají nic společného), v nichž opět byla parkovací stání umístěna do suterénů, v nichž opět byly vybudovány komerční prostory, které si postupně odkoupili místní podnikatelé, aby si zde mohli otevřít své provozovny a pomoci tak na Barrandově doplnit tolik chybějící občanskou vybavenost (plavání pro mimina, veterinární ordinace, zubní ordinace, restaurace, večerka, apod.)
Kromě Kaskád vyrostly na Barrandově další nové domy, které dodržely nový standard, tj. umístily parkovací stání do suterénů, do přízemí umístily komerční prostory, které se opět postupně zaplnily drobnými podnikateli či supermarketem mezinárodního obchodního řetězce.
Sídliště Barrandov se tak postupně začalo rozrůstat, přičemž s tímto charakterem výstavby byli spokojeni jak stávající obyvatelé Barrandova (kteří se nemuseli obávat toho, že jim noví obyvatelé budou zabírat parkovací místa před domy, a jimž se výrazně zlepšila doposud chatrná občanská vybavenost), tak i noví obyvatelé Kaskád, kteří nabyli dojmu, že se stěhují do plnohodnotné městské čtvrti a nikoliv jen do přespávacího satelitu.
Ohledně další výstavby na Barrandově bylo všem nově kupujícím sdělováno, že směrem do Prokopského údolí se bude nová výstavba postupně snižovat, až skončí na úrovni rodinných domků, tzn. že bude respektován charakter zdejšího krajinného rázu. Takto je to ostatně také naplánováno v platném územním plánu.
Pohled na rozvoj Barrandova č. 2
Byty v nových domech byly vždy rychle rozprodané, čehož si všimli draví developeři Finep a Ekospol a začali se zajímat o možnosti další výstavby na Barrandově. Jenže se jim nelíbilo, že s prodejem komerčních prostorů to nejde tak rychle jako s prodejem bytů. Za doby prvního starostování MUDr. Klímy a po něm Ing. Zeleného na MČ Praha 5 se v kanceláři starosty tito dva developeři objevovali až podezřele často. A výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Finep v předloňském roce na konci sídlištěpřistavěl dva čistě obytné domy bez jediného komerčního prostoru a s garážovými stáními umístěnými všem na očích, tj. sice jako pod domem, ale na úrovni přízemí a schované jen za drátěným plotem, přičemž jejich celkový počet byl výrazně menší než počet bytů v domě. Podobně se představila i společnost Ekospol, která koncem loňského roku zahájila stavbu bytového domu „Výhledy Barrandov“ za konečnou zastávkou tramvaje, kde sice budou parkovací stání v suterénu, avšak v domě nebude vytvořen žádný komerční prostor. Navíc, všechny tyto tři domy jsou vyšší, než bylo původně deklarováno. Tzn. že Finep i Ekospol, a to za značné podpory MČ Praha 5 se rozhodli vzdát se pokračování nastoleného moderního trendu bydlení, udělat krok zpět a začít stavět domy se stejnou vybaveností jako jsou socialistické paneláky, tzn. parkovat na ulici a kolem domu, kde se dá, hlavně nevytvářet žádné komerční prostory a zachovat barrandovské sídliště jako pouhou noclehárnu a výškově nerespektovat existující okolní zástavbu.
Uvedený trend potvrzuje i skutečnost, že na MHMP leží již několik měsíců žádost společnosti FINEP o změnu platného územního plánu (ÚP). Parametry vymezené současným ÚP mu totiž nestačí. V něm se nyní počítá s výstavbou bytů pro cca 5000 obyvatel, Finep však požaduje tuto kapacitu navýšit o 120% na 11.000 obyvatel! Parkování chce řešit jen formou parkovacích stání kolem domů. Dále požaduje změnu ploch smíšené výstavby na čistě obytné, nahrazení pevně daných ploch pro veřejnou vybavenost (školská zařízení, služby pro občany, kulturní zařízení, apod.) tzv. „plovoucími značkami“. Zavedení plovoucích značek je jen předstupněm pro jejich pozdější úplné vypuštění. Plochy pro sportoviště navrhuje vyloučit zcela. Dále zamýšlí razantní snížení komerčních ploch.
A co na to naši politici a úředníci? Na MHMP nebyla tato žádost doposud projednána jen z důvodu aktivit p. Matěje Stropnického, který si snad jako jediný politik uvědomuje, že je zapotřebí kromě výstavby nových bytů též zapotřebí respektovat moderní parametry bydlení, zasazovat se o rozvoj občanské společnosti a nikoliv jen necitlivě ždímat zdroje a za sebou nezanechat žádný pozitivní dopad.
Na stavebním úřadě MČ Praha 5 dále momentálně leží žádost Finepu o územní rozhodnutí na výstavbu třech nových čistě bytových domů, tzn. opět bez jediné komerční plochy. Ve věci parkovacích stání Finep tradičně počítá s menším počtem parkovacích míst, než kolik bude vybudováno bytů, přičemž v suterénu bude umístěna jen malá část z nich. Dále jedna z budov bude o dvě patra vyšší než sousední Kaskády II. A již dnes víme, že po získání tohoto územního rozhodnutí Finep podá žádost o další územní rozhodnutí na výstavbu dalších několika nových čistě bytových domů, přičemž z kuloárů se k nám doneslo, že jedna z budov má být až 11 pater vysoká!
Proč existují dva zcela odlišné pohledy na novou výstavbu na Barrandově? A jak je vzájemně sladit? Odpovědí snad bude nová územní studie na rozvoj Barrandova, na jejíž vypracování vypsala MČ Praha 5 na podzim loňského roku výběrové řízení. Vítězem se stal ateliér „A69 – architekti“, který v březnu na nové studii začal pracovat. Jako pozitivní krok vidíme otevřenou komunikaci ateliéru A69 se všemi zúčastněnými subjekty, občany Barrandova nevyjímaje, a jejich snahu vytvořit ze stávajícího i nového barrandovského sídliště plnohodnotnou městskou část se vším, co k ní patří.
