Rubrika: Novinky

Jak možná víte z médií nebo z informací od MČ Praha 5, městská část zvažuje projekt vybudování hokejové haly na území Prahy 5 ve dvou alternativních lokalitách – jedna je v Jinonicích a druhá na Barrandově.

Podle našeho názoru by mohla tato hala zlepšit možnosti aktivního sportování dětí i dospělých na Barrandově. Problematické je ale místo, které pro vybudování haly nabízí městská část. Jejím současným záměrem je halu vybudovat na místě stávajících tenisových kurtů u základní školy V remízku. Toto místo je podle našeho názoru velmi nevhodné. Jednak by došlo k likvidaci velmi využívaných tenisových kurtů a fungujícího tenisového oddílu – tím by paradoxně byla popřena výhoda zlepšení sportovních možností na Barrandově.

Druhým problémem je nutnost vybudovat poměrně velké parkoviště u haly a tím také následně zavléct značnou související dopravu do oblasti, která je dnes klidnou čtvrtí a je v blízkosti základní školy.

Tyto důvody pěkně shrnuli ve své výzvě lidé ze Spolku rodičů V Remízku – rozhodli jsme jej proto zde zveřejnit v plném znění.

Přikládáme také ke stažení a případnému podepsání související petici: Petice proti výstavbě hokejové haly u školy V Remízku

 

Dobrý den!

Obracíme se na Vás ve věci záměru stavby hokejové haly v prostoru venkovního hřiště naší školy.

Jak jste se mohli dočíst v nejnovějším vydání časopisu Pětka, hodlá soukromý investor s podporou MČ Praha 5 vybudovat na území Prahy 5 hokejovou halu. Pro tento záměr byla vypracována studie. Prohlédnout si ji můžete na našich webových stránkách www.osvremizku.cz.

Ve studii jsou zpracovány návrhy pro dvě lokality. Jednou z nich je prostor venkovního hřiště naší školy.

Pro Vaši lepší orientaci je v příloze tohoto emailu letecký snímek školního hřiště a zákres navrhovaného záměru do tohoto snímku.

Škola, stejně jako družina, s tímto záměrem nesouhlasí a my bychom ji za Spolek rodičů chtěli v tomto názoru podpořit. Podle našeho názoru:

1/ Není akceptovatelné, zrušit dvě víceúčelová hřiště a tenisové kurty, které využívá škola na tělocvik a družina pro své aktivity (celoročně) a nahradit je halou (sezónní), která pro školu a družinu v tomto směru nic nepřináší. Případné bruslení v rámci tělesné výchovy (není jasné, zda by bylo placené a jaká by byla výše případného vstupného) nenahradí různorodost aktivit, které na školním hřišti probíhají

2/ V textu studie se sice píše, že příjezd na parkoviště před halou bude od bazénu, ale na obrázku je zakreslen příjezd ul. V Remízku, kterou se naopak v rámci probíhajícího projektu Bezpečné cesty do školy snažíme zklidnit

3/ Hala zabere prostor hřišť a tenisových kurtů, jak je inzerováno. Ale parkoviště pro více než 50 aut s přilehlou komunikací zabere další prostor u atletického oválu – těsně s ním sousedí.

4/ Přístup ze školy na atletický ovál by byl přes silnici a parkoviště. Toto je umístěno do prostoru mezi pavilonem tělocvičen a hřištěm družiny na jedné straně a venkovním sportovním areálem na straně druhé.

5/ Parkoviště a přilehlá komunikace jsou naplánovány na místě stávajícího chodníku k tělocvičnám. S tím souvisí:

      – bude chodník nahrazen novým nebo se bude chodit silnicí?

      – výfukové plyny z aut budou dýchat děti na atletickém oválu, děti na hřišti družiny u školy a také všichni v tělocvičnách.

6/ Na Barrandově jsou i jiná vhodnější místa určená územním plánem pro sportoviště – např. plocha u ul. Grussova (viz. žlutá plocha s písmeny SP v příloze tohoto emailu označené „výřez územního plánu HMP“). Tam je zelená louka, nic by se rušit nemuselo a dopravní napojení je daleko lepší.

Pokud souhlasíte s výše uvedenými argumenty, vyjádřete, prosím, svůj názor v anketě na stránkách MČ Praha 5 – http://www.praha5.cz/cs/dokument/urad/211921-anketa-na-tema-pripadne-stavby-hokejove-haly-v-praze-5

Zároveň bychom Vás chtěli poprosit o podpis pod výše uvedené stanovisko během listopadových třídních schůzek. Podepsané archy pak chceme předat MČ Praha 5 jako stanovisko rodičů dětí naší školy. Návrh našeho stanoviska najdete také v příloze.

S pozdravem

Barbora Tesková

Spolek rodičů V Remízku

Stanovisko spolku rodičů V Remízku

O využití pozemku přiléhajícím k ulici Wassermannova mezi stávajícím bytovým domem Kaskády I a čerpací stanicí OMV  je mezi investory a developery historicky velký zájem. Prvním projektem byl v letech 2004 – 2006 záměr vybudovat hypermarket Tesco. V letech 2014 – 2015 pak zde plánovala postavit svůj hypermarket pro změnu firma Kaufland. Oba projekty se podle našeho názoru do dané lokality přímo sousedící s bytovou zástavbou nehodily, a to nejenom pro svou předimenzovanost, ale také pro neochotu obou investorů přizpůsobit architekturu stavby svému okolí. Obě firmy chtěly postavit obchody co nejlevněji a navrhovaly tak postavit standardní prefabrikované haly obklopené velkým parkovištěm. I díky odporu ze strany místních obyvatel Barrandova nakonec k realizaci těchto plánů nedošlo.

Na jaře tohoto roku pozemek koupila skupina soukromých investorů sdružených ve Wassermannova Development s.r.o. s cílem postavit zde komplex bytových a komerčních prostor. Přípravou architektonického konceptu byla pověřena firma C.A.I.S. architekti. První koncepty byly prezentovány na výboru pro územní rozvoj Prahy 5 v dubnu a červnu tohoto roku.

Projekt Wassermannova se skládá z celkem čtyř objektů: dvou obytných domů, prodejny potravin o ploše 1000 m2 a menší sportovní haly. Obytné domy sousedí se stávajícím domem Kaskády I, prodejna a sportovní hala jsou pak na straně čerpací stanice.

Každý z obytných domů se skládá ze čtyř propojených bloků různé výšky (4 až 8 nadzemních pater ) tvořící dohromady zhruba čtvercový útvar. Oba domy budou mít dohromady 270 bytů a v části jejich parteru jsou plánovány komerční prostory. Vnitrobloky obou domů budou privátní. Počítá se s výstavbou celkem 430 parkovacích míst, z nichž většina bude v podzemí domů. Také prodejna bude mít své podzemní garáže.

Dopravní obslužnost bude řešena primárně z vrchní části Wassermannovy ulice, výjezd bude naproti současnému výjezdu od akvaparku.

Developer nyní připravuje podklady pro územní rozhodnutí, s výstavbou se počítá v letech 2018 až 2019.

 

Pohled našeho spolku

Bytové domy mají podle našeho názoru velkou kapacitu, která dále zatíží nedostatečnou infrastrukturu na Barrandově (doprava, zdravotní péče, pošta apod.). Investor také beze zbytku „vytěžuje“ horní limit hrubé podlažní plochy stanovený v územním plánu.

Na druhou stranu vidíme několik pozitivních bodů, kterými se tento developer liší od projektů Finepu a Ekospolu:

• Domy budou mít podle všeho dostatečnou kapacitu parkovacích míst. Přebytečná auta tedy nebudou zaplavovat okolí tak, jak se to děje u projektů Finepu.
• Developer počítá s výstavbu komerčních prostor v parteru domů a navíc postaví samostatný supermarket a sportovní halu. Tímto se rozšíří nabídka lokálních služeb, které v této části Barrandova chybí a navíc vzniknou nové místní pracovní příležitosti. Toto je opět v ostrém kontrastu s Finepem a Ekospolem, jejichž projekty jsou čistě bytové a v parterech domů umisťují garážové patro.
• I architektonicky je tento projekt zajímavý a převyšuje ostatní projekty v této lokalitě (s čestnou vyjímkou domu Kaskády I).
• Investor se nebrání diskuzi se stávajícími obyvateli Barrandova ohledně parametrů projektu. Po diskuzi s naším spolkem snížil podlažnost některých částí domu a plánuje navrhnout a zainvestovat parkovou úpravu prostoru mezi novými domy a domem Kaskády I.

Od října nás můžete nově sledovat  i na Facebooku, kde jsme založili facebookové stránky spolku na adrese  https://www.facebook.com/lepsi.barrandov .

Podobně jako na našem webu, i zde vám budeme přinášet aktuální informace týkající se zejména rozvojových a developerských kauz v oblasti Barrandova.

Facebook chápeme ale i jako komunikační platformu, a proto budeme rádi, když nás podpoříte a připojíte své názory nebo komentáře a případně označíte stránku jako oblíbenou.

Doufáme, že se vám budou naše facebookové stránky libit a že i spolu s vámi vytvoříme  příjemný prostor pro sdílení informací a vzájemnou komunikaci  týkající se oblasti Barrandova.

Stavební úřad Prahy 5 oznámil 16.8.2016, že na základě žádosti společnosti Ekospol zahajuje územní řízení na nový bytový projekt označený jako „Obytné domy Werichova“.

 

Popis projektu

Jde o projekt čtyř bytových domů umístěných severně od stávajícího domu Kaskády III na západním konci ulice Werichova, mezi právě stavěným domem Výhledy Barrandov (také od Ekospolu) a konečnou stanicí tramvaje.

Dva z domů mají 8 nadzemních podlaží a další dva 9 nadzemních podlaží. Pod domy jsou umístěny dvoupatrové podzemní garáže, které jsou vždy pro dvojici domů společné. Vrchní patro garáží vystupuje výrazně nad terén, jde v podstatě o mírně zapuštěné první nadzemní patro. Do garáží se bude vjíždět vjezdem ze severu.

Celková kapacita těchto čtyř domů má být 314 bytů, hrubá podlažní plocha je celkem 21174 m2. V podzemních garážích má být místo pro 268 aut, další parkoviště se 103 místy pak bude na povrchu severně od domů.

Architektonicky nejsou domy ničím zajímavé, jde o „krabice“ s půdorysem 45 metrů x 19 metrů a výškou nad terénem 27 metrů orientované delší osou v severojižním směru, vrchní tři patra jsou ustupující. Prostor mezi sousedními dvojicemi domů bude privátní, částečně zaplněný předzahrádkami přízemních bytů. Odstup domů od Kaskád III má být 40 metrů (v tomto prostoru je plánována také tramvajová trať), odstup od Výhledů Barrandov je 35 metrů.

V parteru domů se nepočítá s žádnými prostorami pro obchody a jiné služby, jde o čistě bytové domy, kde uliční prostor v úrovni chodníku budou „zkrášlovat“ výdechy z garážového patra.

Splašková i dešťová kanalizace bude řešena přečerpáváním nahoru do stoky v ulici Werichova. Pro zachycení dešťových srážek má být vybudována podzemní potrubní retenční nádrž o objemu 190 m3.

 

Postoj našeho spolku

Podle našeho názoru jde o další ukázku developerské výstavby, která je zaměřena na maximalizaci zisku pro developera bez ohledu na to, aby výstavba přinesla nějaká pozitiva pro Barrandov a jeho stávající nebo budoucí obyvatele. Stavba nepřináší žádné nové veřejné vybavení, komerční plochy nebo infrastrukturu a pouze těží z již stávající infrastruktury.

Podle územního plánu má být stavba umístěna na ploše označené jako SV-H, kde nelze stavět čistě obytné stavby a minimální podíl ploch pro komerci, služby a občanskou vybavenost má být 40%. Má to i svou logiku, jelikož stavba leží u hlavní barrandovské komunikace s plánovanou tramvají. Očekává se zde proto větší pohyb obyvatel, kteří chtějí v daném místě nakoupit, zajít k holiči či posedět v restauraci.

Navrhnout v takovém prostoru čistě obytnou budovu je podle nás nepřijatelné, protože by to dále přispělo k přeměně Barrandova na pouhou noclehárnu. Očekáváme proto, že stavební úřad bude v tomto případě důsledně trvat na dodržení platného územního plánu a nepodlehne tlaku ze strany developera, tak jak k tomu došlo v případě Výhledů Barrandov nebo Kaskád VI,VII a IX.

Veřejné ústní jednání k tomuto projektu se koná 4.10.2016 v 10:00 na Úřadu městské části Praha 5, nám. 14.října č.4 v místnosti č.330. Pokud se ztotožňujete s naším pohledem na tento projekt, přijďte nás prosím osobně podpořit na toto jednání.

 

V úvodníku prázdninového čísla Pětky se starosta Prahy 5 MUDr. Klíma v souvislosti s řešením náplavky zmínil o podpoře uvědomělých developerů, kteří by přicházeli s kvalitní architekturou a urbanismem. Je tomu ale opravdu tak? Podívejme se na druhý okraj Prahy 5 – západní Barrandov, kde již developeři působí, a na kauzu další výstavby FINEPu.

V říjnu 2015 podala developerská firma FINEP žádost o územní rozhodnutí na tři obytné budovy, které hodlá postavit jako součást širšího záměru západně od stávajícího sídliště směrem k Holyni – viz.náš předchozí článek. V průběhu územního řízení byla ze strany občanů vznesena řada připomínek:

• rozpor se závěry zjišťovacího řízení EIA
• rozpor s platným územním plánem a nutnost souhlasu s „výjimečně přípustnou stavbou“, nerespektování ZMK, zkreslený koeficient zástavby
• nesoulad s urbanistickou studií
• neřešená dopravní obslužnost a neuspokojivé dopravní řešení
• nedostatečný počet parkovacích míst
• neuspokojivé dopravní řešení
• absence akustické a rozptylové studie
• překračování imisních limitů benzoapyrenu a limitů hluku
• překračování hygienických limitů hluku
• absence souhlasu se zásahem do krajinného rázu a výjimky z ochranných podmínek chráněných druhů
• nepřípustné zastínění bytů okolních budov
• zásah do pohody bydlení

 

Územní rozhodnutí (byť zatím jen nepravomocné) bylo vydáno v květnu 2016, pouhých několik dnů poté, co byla po dlouhé pracovní absenci pověřena vedením Stavebního úřadu opět Ing. Čechová. O jmenování ing.Čechové rozhodla nová rada Prahy 5 v čele s panem MUDr. Klímou také pár dní po personální obměně této rady. Osvědčená spolupráce z minulého volebního období tak mohla opět nést své plody.

Podíváme-li se blíže na kvalitu vypořádání se s námitkami účastníků řízení ze strany Stavebního úřadu, nelze nenabýti dojmu, že s rozhodnutím se poněkud spěchalo. Nejzávažnějším nedostatkem vydaného územního rozhodnutí bylo umístění a řešení budovy C při vyústění pěší zóny Kovaříkovy ulice. Územní plán pro tuto plochu vyžaduje alespoň 40% komerčních prostor, což má svoji logiku, protože budova bude poblíž budoucí tramvajové zastávky. FINEP navrhl čistě bytový dům s polozapuštěným parterem v podobě otevřených garážových stání. Z architektonického hlediska jde o neakceptovatelné řešení, které narušuje pokračování pěší osy sídlištěm od Chaplinova náměstí. Požadavek na výjimečnou přípustnost stavby bez komerčních prostor dále zvyšuje nedostatek obchodů a provozoven potřebných pro běžný život města. Tato situace navíc nevytváří žádné nové lokální pracovní příležitosti, naopak přispívá k vyššímu zatížení dopravy při cestách obyvatel do zaměstnání.

Nejedná se bohužel o ojedinělý případ zneužití institutu „výjimečně přípustné stavby“. Developerům se vyplácí stavět byty, a tak obcházejí územní plán tím, že navrhují „výjimečně přípustné stavby“, které jim stavební úřad ochotně požehnává. Není bez zajímavosti, že v rozvojovém území západního Barrandova byla v posledních letech vydána pouze územní rozhodnutí na výjmečně přípustné stavby. Posledním příkladem takového rozhodnutí je např. kritizovaný projekt developera EKOSPOL –„Výhledy Barrandov“.

Dalším závažným problémem je nedostatek parkovacích míst. Stejně jako u předchozích obytných bloků Kaskády IV a V obchází FINEP vyhlášku tím, že navrhuje převážně jednopokojové byty s plochou 50-80 m2, pro které postačí jedno parkovací stání na dva byty. V bytech je však stavební příprava umožňující po kolaudaci jednoduchou úpravou změnit byt na 2+kk. Při přepočtu obytné kapacity na parkovací stání pak vychází 3,48 obyvatel na 1 parkovací místo, zatímco pražský průměr je 1,8 osob na jeden osobní automobil. Tak se stalo, že po zabydlení Kaskád IV a V se velmi rychle zaplnila parkovací místa v přilehlých ulicích, která doposud nebyla plně obsazena.

Nejen tyto, ale i další chyby a nedostatky územního rozhodnutí byly důvodem k projednání vydaného územního rozhodnutí Výborem územního rozvoje (VÚR), který je poradním orgánem Rady MČP 5. Jeho členy jsou zastupitelé, odborníci a další osoby, které mají k územnímu rozvoji co říci a představují tak důležitý prvek demokracie v řízení města. VÚR přijal usnesení doporučující Radě MČP 5, aby jako účastník řízení podala odvolání k Magistrátu hl. m. Prahy proti vydanému územnímu rozhodnutí (text usnesení).

Rada nicméně na svém 24. zasedání na přímý zásah MUDr. Klímy v roli starosty doporučení VÚR zamítla a odvolání nepodala (text usnesení). „Proč?“ ptá se uvědomělý občan. Jedním z argumentů byl dopis ředitele FINEPu, ve kterém developer starostu ujišťuje, že do budoucna jistě nějaké komerční prostory postaví a že je vlastně obyvatelé zatím ani nepotřebují. I počet parkovacích stání je prý v souladu s platnou legislativou (o tom, že v platné legislativě využil díru, taktně pomlčel).  Druhým trumfem starosty bylo vyjádření Odboru územního rozvoje MČP 5. Dokument je nepodepsaný,  ať už byl ale jeho autorem kdokoliv, s formulací textu si příliš hlavu nelámal. Polovinu vyjádření opsal z dopisu FINEPu a druhou polovinu z napadnutého územního rozhodnutí. Ani stopa po nějakém odborném názoru, který bychom od placeného odborníka čekali.

Co si o tom má běžný člověk myslet? Celá situace zavání nadstandardními vztahy mezi FINEPem  a MUDr. Klímou. Kde se najednou vzal dopis ředitele FINEPu – že by si ho starosta vyžádal? Jak je možné, že Odbor územního rozvoje měl dopis FINEPu k dispozici a opsal z něho do svého vyjádření celé pasáže? Neměli snad pověření úředníci vypracovat odborné stanovisko městské části? Nebo to bylo naopak a dopis FINEPu pochází z dílny Odboru územního rozvoje? Ať už je skutečnost jakákoliv, MUDr. Klíma ve funkci starosty umetl FINEPu cestu. Lze jen očekávat, kdy z jeho úst uslyšíme, že MČP5 nemá v regulaci výstavby žádné pravomoce a za vše mohou ti na Magistrátu.

Postup starosty vyvolal značnou nevoli a byl ze strany občanských sdružení interpelován. Bohužel starostova odpověď nepřinesla nic nového, spíše naopak. Starosta ve své odpovědi prokázal, že o situaci na Barrandově nic neví a jeho hlavním zdrojem informací tak zůstává developer. Potom ani neudiví, že i jeho argumentace se nese v duchu FINEPovské litanie. 700 m2 komerční plochy, které možná FINEP  postaví někdy v budoucnu, musí stačit pro cca 10 000 obyvatel. Parkovacích ploch je dost, protože je to podle platné legislativy, i když je to pouhá polovina toho, co by bylo potřeba.

Kde je logika demokracie a funkce starosty, který je placen občany a má dbáti věcí veřejných? MUDr. Klímu zřejmě nezajímá, že se na Barrandov dere nekvalitní architektura, chybí komerční prostory i infrastruktura, nejsou parkovací stání a developeři obcházejí regulativy. Starostu MČ by toto ale zajímat mělo. Naopak by starostu nemělo zajímat, že kvalitní městská architektura nepřináší developerům takový zisk jako bezduché bytové domy. Jak však ukazuje tato kauza, MUDr. Klímovi na tom pravděpodobně záleží tak, že se v roli starosty postavil proti zájmu občanů nejen stávajících, ale i těch budoucích.

V sobotu 17.9. od 12:00 proběhne na Barrandově druhý ročník akce Zažít Barrandov jinak. Více detailů o akci je na těchto stránkách.

Akce se zúčastní i náš spolek. Chtěli bychom navázat další kontakty na naše sousedy a zájemcům můžeme představit kauzy, které se týkají Barrandova a kterým se snažíme věnovat.

Pokud vás tedy tyto věci zajímají a nebo se nás chcete na něco zeptat, budeme rádi, pokud se v našem stánku stavíte.

 

Uplynulé léto bylo horké nejenom počasím, ale také událostmi, které se odehrály na Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP) okolo územního rozvoje.

Začalo to již v červenci tím, že zástupci ANO a ČSSD v Radě MHMP hlasovali pro jmenování Jana Kábrta do funkce ředitele magistrátního odboru územního rozvoje. Pan Kábrt je přitom nechvalně známý svým nedávným působením ve funkci vedoucího odboru územního rozvoje na Praze 11. V této funkci „proslul“ zprůchodňováním protiprávních developerských projektů a podporou tunelování obecních pozemků. Z tohoto důvodu jsme podpořili otevřený podpis občanských sdružení primátorce Krnáčové a vyzvali ji k přehodnocení tohoto rozhodnutí. Kompletní text dopisu včetně odpovědi primátorky je zde.

A v srpnu to pokračovalo tlakem na Matěje Stropnického, náměstka primátorky odpovědného za územní rozvoj. Rada MHMP hlasy ANO a ČSSD nejprve odňala panu Stropnickému z gesce přípravu pražských stavebních předpisů a materiál, který se pod jeho vedením připravoval od podzimu minulého roku nahradila návrhem, který údajně pochází ze sekretariátu primátorky Krnáčové.

Celá kauza vyvrcholila začátkem září, kdy Rada MHMP opět hlasy ANO a ČSSD odebrala panu Stropnickému řízení Institutu plánování a rozvoje, který odpovídá za plánování výstavby v Praze a připravuje nový Metropolitní plán.

Náš spolek zásadně nesouhlasí s těmito kroky ANO a ČSSD, které jsou podle našeho názoru prováděny na přímou „objednávku“ developerů. Matěje Stropnického chápeme jako prvního radního, který v oblasti územního rozvoje dává důraz na smysluplný rozvoj, který neslouží pouze zajmům jednotlivých developerů, ale klade důraz také na zájmy obyvatel Prahy.

Pan Stropnický v květnu tohoto roku osobně navštívil Barrandov, aby se zástupci občanů a občanských spolků prodiskutoval jejich pohled na budoucí rozvoj naší čtvrti.

Podle našeho názoru přináší Matěj Stropnický vyvážený pohled na rozvoj města, který popsal ve svém Manifestu interurbanismu.

Zde je potřeba zdůraznit, že popsané obecné jednání developerů se přesně shoduje s aktivitami firem Finep a Ekospol na Barrandově v souvislosti z výstavbou dalších etap Kaskád resp. Výhledů Barrandov – jen výš a houšť bez ohledu na ostatní občanskou infrastrukturu, dopravní obslužnost, parkování a další městotvorné prvky. Pokud by se záměry developerů vyplnily, bude kolabovat kanalizace, po 18 hodině nezaparkujete, do školy nebo zaměstnání se bude dojíždět v přeplněné tramvaji nebo popojíždět po radiále. Dopravní zácpy, které jsme zažili letos o prázdninách při nekoordinované výluce tramvají a uzavírce nájezdové rampy barrandovského mostu, se budou zpětně zdát malicherné.

Barrandovské sídliště je v tomto smyslu jednou z nejvíce ohrožených lokalit v Praze.

Připojili jsme se proto k otevřenému dopisu občanských sdružení Prahy 5 primátorce Krnáčové, kde ji vyzýváme k podpoře pana Stropnického a vrácení původních kompetencí. Kompletní text dopisu je na stránkách Zapět .

Obdrželi jsme od magistrátu (odbor dopravních agend) odpověď na naši žádost o prověření postupu při schvalování dopravní uzavírky, která v průběhu července vážným způsobem negativně ovlivnila život občanů Barrandova – viz. tento článek.
Zde je kompletní text této odpovědi. Vyplývá z ní, že příslušní odpovědní úředníci si očividně nejsou vědomi žádné chyby ve svém postupu. Právě naopak, podle této odpovědi za všechny problémy mohou řidiči, kteří svou neukázněností způsobili dopravní zácpu!

Vůbec jsme se tedy nedočkali vysvětlení, proč nedošlo k lepší časové koordinaci částečné uzavírky ulice K Barrandovu s rekonstrukcí ulice Na Zlíchově. Nebo proč nebylo navrženo jiné řešení jako například vyznačení rezervovaného pruhu pro autobusovou dopravu v ulici K Barrandovu.

S takovou odpovědí se samozřejmě nehodláme smířit a plánujeme podniknout další návazné kroky k vyjasnění tohoto případu.

Místní obyvatelé to znají, magistrátní úředníci, kteří to mají v popisu práce zjevně nikoliv.

Ze sídliště Barrandov do centra města vedou jen dvě cesty: ulicí K Barrandovu – po barrandovské radiále nebo podél tramvaje ulicí Na Zlíchově – starou hlubočepskou silnicí.

Jinudy to nejde, protože zde máme Prokopské údolí. Ostatní varianty ať již objížďka autem přes pražský okruh na Zličín nebo na Zbraslav stejně jako vlakem z Holyně jsou pro dojíždění do zaměstnání prakticky nepoužitelné.

Tato realita však nebránila dopravnímu odboru magistrátu povolit současně uzavření ulici Na Zlíchově (a tím pádem i kompletní tramvajový provoz na Barrandov) a částečně uzavřít nájezd z ulice K Barrandovu na Barrandovský most, a to na celý měsíc červenec 2015.

Tramvajová doprava byla nahrazena velkokapacitními kloubovými autobusy linky X12 ve špičkovém intervalu 2-4 min. Takto intenzivní náhradní doprava se tak přidala k běžnému provozu na páteřní komunikaci K Barrandovu, která byla ve svém vyústění na Barrandovský most ve stejné době částečně uzavřena. Mimoto je ulice K Barrandovu objízdnou trasou pro obyvatele odříznutých částí Hlubočep a Žvahova, ale také pro ty, kteří používali k cestě ze sídliště ulice Hlubočepskou a Na Zlíchově.

Důsledkem byly celodenní dopravní zácpy a dopravní kolaps ve špičkách, kdy zdržení od ulice Wassermanovy dosahoval více než hodinu. Rozhodnutí povolit obě uzavírky současně, byť v prázdninovém termínu považujeme téměř za kriminální čin. Cesta ze sídliště prostředky MHD byla mírně řečeno nedůstojná – autobusy jezdily krokem, byly přeplněné a dvoukilometrová cesta na návaznou dopravu trvala až 40 minut, to vše v tropických teplotách. Intervaly autobusů se díky zácpě dostávaly z plánovaných 2 minut na 20 i více.

Zaslali jsme proto na magistrát žádost o prošetření postupu povolování uzavírek a navržení opatření, které by do budoucna zabránily opakování podobné situace.

Odpověď magistrátu, na kterou nyní čekáme, vám samozřejmě zprostředkujeme na těchto stránkách.